Light up||chapter 1

2. září 2013 v 14:11 | Ellie
První kapitolka :3 věnovaná Chris||http://no-hope.blog.cz/||


"Angelico Jane Watsonová, jestli vyjdeš z těch dveří, už nejsi má dcera!" Hlas Janine Watsonové prořízl vzduch jako vystřelený šíp. Ačkoliv byla slova vyřčena potichu, efekt byl takový, že onen šíp se zabodl její dceři přímo do srdce. Dívenka zalapala po dechu a prsty, kterými svírala madlo stříbrného kufru jí zbledly, když ho sevřela pevněji. Tohle od matky nečekala. Čekala křik, facky, které by jí přistály na tváři, či domácí vězení. Ale to, že by se jí vzdala, nečekala ani v nejmenším. Myslela, že matce na ní alespoň z části záleží.
Gabrielle Sarah Watsonová byla malá, asi metr a půl vysoká blondýnka. Byla hubené postavy s drobnými ručkami, na kterých se mohla pyšnit dokonalou manikúrou. Další část těla, se kterou se mohla pyšnit, byly její nohy. Nebyly hubené a kostnaté, ale ani tlusté. Zkrátka takové, jaké by jí mohla každá jiná dívka závidět. Pro její postavu by její, o sekundu mladší sestra zabíjela.
Angelica nebyla ani hubená a ani tak roztomilá, jako její starší sestra. Ženské křivky měla velice výrazné a nohy určitě neměla hubené. Její kamarádka Natali tvrdila, že Angelica je "kus ženské". A vždy se u toho smála. Jenže Angelica to tak s úsměvem nebrala. Chtěla být hubená a dokonalá, stejně jako její starší sestra. Chtěla, aby jí matka měla ráda, stejně jako Gabrielle. Jenže Janine Watsonová byla také jen člověk a jako ostatní, i ona měla jen omezenou lásku. A tu všechnu darovala své první dceři. Gabrielle se narodila jako druhá z rodiny, ovšem matka měla oči už od začátku těhotenství oči jen pro ni.
Nevšímala si prvního syna, Jeremyho, který se narodil o tři roky dříve. Byl pro matku vzduch. Chtěla holčičku a to Jeremy nesplňoval. Ani nemohl. Proto byla Janine štěstím bez sebe, když porodila holčičku. Pak už jí ale nezajímalo, že se narodila ještě jedna. Gabrielle se jí dostala první do ruky a tak zabrala všechno místo v jejím srdci. A právě proto Angelica nenáviděla sestřičku, která je přinesla. Proč nemohla jako první podat jí? Změnilo by to vůbec něco?
Angelica pro matku byla jako přítěž; jako koule, kterou měla obvázanou kolem nohy. A taky to Angelice dávala najevo. Hrálo jí do karet to, že Angelica nezdědila její dokonalou postavu. I to, že Angelica neměla skoro žádné kamarády. Neustále jí to předhazovala, až to Angelicu přestalo bavit.
"Jako bys to už neudělala!" vykřikla dopáleně Angelica. Nemohla pochopit, jak něco takového mohla její matka říci. Nebo to alespoň nechtěla pochopit.
Nadechla se a vyšla ze dveří, táhnouc svůj kufr za sebou. Vstříc novým zážitkům. Vstříc novému životu…
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama