Even if you do not know that I exist,I believe! 19 kapitola -- 3/3 část

26. prosince 2013 v 17:00 | Ellie |  Even if you do not know that I exist,I believe!
Poslední! Jsem na sebe pyšná, nejhorší kapitola na celým internetu! Lámu rekordy!
Nevšímejte si toho, co tam je. Já jsem z Lily musela udělat troosku, to já ráda Úžasný
Ellie


Lily:


Později jsme seděli spolu u mě na posteli a dívali se na Niallově notebooku na film. Byla jsem opřená zády o jeho hruď a ve svých rukách jsem svírala jednu jeho. Usmiřovat si mě musel poměrně dlouho. Musel mi slíbit, že už na žádného z kluků, žárlit nebude a že i kdyby přece, tak si nebude zlost na nikom vylívat. Včetně mě.

"Nemáš hlad?" zašeptal mi do ucha a vtiskl mi za něj polibek. Sladce jsem se na něj usmála a polibek jsem mu oplatila, tentokrát ale na rty.

"Ne, ale jestli máš ty, tak ti něco objednám." Už jsem se zvedala, když v tom mě stáhl zpět a já narazila do jeho hrudi. Trochu to zabolelo, ale nedala jsem na sobě nic znát.

"Měla bys něco jíst. Kdy naposledy jsi něco jedla?" zeptal se podezřívavě a jí se zamyslela. Snažila jsem si vzpomenout, kdy jsem naposledy něco jedla.

"Naposledy, když u nás spal poprvé Harry!" prohlásila jsem s pyšným úsměvem. Byla jsem na sebe pyšná, za to, že už jsem nic nejedla takovou dobu. Bylo to rozhodně lepší, než když jsme se s Brit stravovaly v těch rychlých občerstveních a já si musela do krku každý večer tajně strkat prsty. Tohle bylo mnohem jednoduší. Když jsem zvracela, musela jsem značnou chvíli trávit v koupelně. Teď jsem nemusela jíst, což mi dávalo více času, který jsem mohla trávit s přáteli.

"Děláš si srandu?! Lily, proboha! To už je ale šest dní!" vyjekl a mě z očí vyhrkly slzy. Nesliboval mi náhodou, že už na mě nebude křičet?

On si svou chybu hned uvědomil a přitáhl si mě do náručí. Jemně se mnou kolíbal ze strany na stranu a šeptal mi omluvná slůvka. Netuším jak dlouho. Ale skončil, když mi vyschly slzy. Stále mě objímal a já se k němu ještě více přitulila.

"Lily, nemůžeš vynechávat jídlo! Škodí ti to," poučoval mě. Jako by mi to neříkal každý! Máma, ségra, Vicky - sestra mého bývalého, babička, no zkrátka každý kdo o tom věděl. Později už jsem se to snažila utajovat. Věděla jsem totiž, že začíná mít podezření i Britney a tak jsem přešla k bulimii. Není nic horšího, ale bylo to nejnenápadnější. Pokaždé, když jsme byly někde spolu na jídle, v pohodě jsem se mohla doma vyzvracet, aniž by něco zjistila. A když jsme byly spolu? Vymlouvala jsem se na virózu.

"Já musím! Nevšiml sis, jak jsem tlustá?! Je to hrozný, závidím Britney její tělo, vždycky jsem chtěla vypadat jako ona, jenže dietami se mi to nedařilo. A pak najednou jsem viděla jednu holku na diskotéce, jak si strčila kartáček do krku a vyzvracela se. A víš ty co? Přišlo mi to úžasný. Proto jsem hned doma zasedla k počítači a hledala jsem. Narazila jsem na spoustu holek, které byly bulimičky, a pak jsem našla tohle. Anorexie! Vypadalo to úžasně! V2děla jsem, že to musím zkusit. A tak jsem začala. Ze začátku jsem to párkrát porušila, ale pak jsem se vytrénovala. Začala jsem snižovat denní dávky na minimum, až jsem konečně zvládla vynechat jídlo úplně. Ale nikdy se mi to ještě nepodařilo tak dlouho, jako právě teď. Já vím, teď se ti hnusím, ale já prostě nemůžu přestat. I kdybych chtěla, nejde to. Už jsem do toho spadla až moc," na konci proslovu se mi z očí spustili vodopád slz. Neodvážila jsem se na něj pohlédnout. Jen jsem si užívala poslední chvíle strávené v jeho náručí, než prohlásí, že jsem nechutná a že už se mnou nechce mít nic společného.

Pak se najednou prudce nadechl. Sevřela jsem víčka pevně k sobě, jako kdybych tím mohla zabránit všemu, co se teď stane. Ale místo hnusných slov jsem na tváři ucítila malý polibek. Pootevřela jsem oči. Niall mi slíbával každou slzu, která tekla po mé tváři. Když už slíbal každou, kterou našel, podíval se mi do očí.

"Nesmíš to dělat. Nedovolím ti to dělat. Ne za možnosti toho, že bych tě mohl ztratit. Pomůžu ti z toho, slibuju. Už to nemusíš dělat. Jsi ta nejnádhernější osoba, co jsem kdy viděl a mohl poznat. Krásnou tě nedělá to, jak vypadáš, ale to jaká jsi uvnitř. A ty jsi ta nejhodnější, nejkrásnější a nejdokonalejší osoba na světě. Jak zvenku, tak zevnitř. A proto tě miluju. Zvládneme to spolu, lásko!"

Usmíval se na mě. Usmíval se tím jeho nejdokonalejším úsměvem a pak mě políbil. Byl to vypravěčský polibek. Vyprávěl mi, jak moc mě miluje. Připomnělo mi to ten den, kdy mi hrál Nothing like us. Nic se nám nevyrovná.

"Půjdeme se najíst, dobře?" opatrně se zeptal, když ten polibek skončil. Přikývla jsem. Změním se. Už jen kvůli němu.

"Jen se převléknu, nemůžu tam jít v pyžamu." vyskočila jsem na nohy.

"Mě by to teda rozhodně nevadilo," usmál se na mě a jednou rukou mě plácl přes zadek v minikraťáscích, které byly součástí mého pyžama.

"Hej!" se smíchem jsem se ohradila a plácla ho přes ruku. On se zatvářil ublíženě a já mu dala jemnou pusu na nos. Nespokojeně zamručel, ale to už jsem mizela ve dveřích koupelny s oblečením v rukách.

Lily's outfit

Lily||chapter 19



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama